-->

15.9.06

Klaus vs. Zlatuška

Dnešní příloha Lidových novin Akademie přináší dva pozoruhodné články. První je polemika senátora Jiřího Zlatušky s manipulativním rozhovorem prezidenta Klause, druhý je článek Radky Kvačkové o čerpání peněz z fondů EU určených na vzdělávání.

Zlauškova polemika nese příhodný název, který není třeba dlouze komentovat: Základní neznalost pana prezidenta.
Za „prázdná slova“ označil prezident republiky Václav Klaus termíny „vzdělanostní společnost“ a „znalostní ekonomika“. Termín „znalostní ekonomika“ není přitom mezi ekonomy věnujícími se vztahu vzdělání, výzkumu a inovací a ekonomické výkonnosti neobvyklým.

Věnují se mu práce, které vydává americký National Bureau of Economic Research (NBER) nebo Institut ekonomie Harvardovy univerzity. To jsou publikační řady, do kterých přispívá i řada nositelů Nobelových cen za ekonomii.

Václav Klaus nepochybně výše zmíněné série ekonomických publikací zná. Když před šesti lety polemizoval s termínem „nová ekonomika“, tvrdil mimo jiné, že „pozorně přečetl“ anotace prací za jedno čtvrtletí, ale tento termín tam nenašel. Ve skutečnosti tento termín měla v tomto vzorku přímo v názvu práce s číslem 7479.

Tvrzení Václava Klause je zkrátka dobré si důkladně ověřit, protože jeho schopnost manipulace skutečností ve prospěch toho, co chce předvést, se zjevně nezastaví před ničím.

Nejinak je tomu s prezidentovými úvahami na téma: vysokoškolské vzdělání za každou cenu?

Již práce vydané v NBER před několika lety obsahují analýzy ukazující, že prodloužení průměrné délky školní docházky o jeden rok, což by se týkalo vysokých škol, by ve Spojených státech mohlo znamenat zvýšení tempa růstu o 6 až 15 procent.

Velmi průkazné údaje o kvalitativní odlišnosti přínosu vysokoškolského vzdělání přináší nedávná práce ze série NBER ze srpna 2006 (Susana Iranzo and Giovanni Peri (2006): „Schooling Externalities, Technology and Productivity: Theory and Evidence from U. S. States,“ NBER Working Paper 12440), jež na empirických datech dokazuje výrazný rozdíl mezi tradičními a moderními technologiemi i význam úrovně vzdělání pro jejich zvládnutí. Ukazuje se, že u pracovníků, kteří mají pouze středoškolské vzdělání, nezpůsobuje přechod od tradičních technologií k moderním změnu, zatímco lidé s vyšším vzděláním si osvojují pokročilé technologie a mají prospěch z vyšší soukromé i společenské návratnosti s nimi spojené. Pozitivní společenské dopady efektivnějších technologií jsou proto spojeny výhradně se vzděláním vyšším než maturitním.

Analýza empirických údajů ukazuje, že pozitivní přínos pro americkou ekonomiku plyne výhradně ze zvyšování počtu absolventů vysokých škol, nikoli maturantů. Zlom v důležitosti vysokoškolského vzdělání nastal v americké ekonomice na konci 80. let. Do té doby bylo možné vystačit s obecnou tezí o důležitosti vzdělání, ale předpokládat víceméně spojitý efekt vyššího vzdělání na vyšší příjmy.

Během posledních dvou až tří desetiletí to však již neplatí. Do dvanácti let školní docházky je téměř jedno, jakým vzděláním člověk prošel, teprve léta vysokoškolského studia hrají roli.

Je dobré si v této souvislosti uvědomit, že příjmový přínos vysokoškolského vzdělání vzhledem ke středoškolskému je u nás zhruba na 80 procentech, což podle mezinárodních srovnání dobře odpovídá Spojeným státům, nikoli třeba prezidentem uváděné Francii.

Totéž platí o výrazně menší nezaměstnanosti absolventů vysokých škol ve srovnání s absolventy nižších stupňů škol.
Všechny tyto konkrétní argumenty jsou ale zbytečné ve srovnání s tím nejdůležitějším: O studium vysokých škol mají naši maturanti enormní zájem a není na prezidentovi ani na někom jiném, aby jim vnucoval představu, že je to zbytečné a že kapacity vysokých škol se poptávce uzpůsobovat nebudou. K takovému závěru není třeba ani kdovíjak sofistikovaných ekonomických analýz.

Počet vysokých škol u nás také není nijak ohromující a ani vysoké školy v každém okresním městě není třeba se bát.

Nabízím jednoduché srovnání: Vezmeme-li celek okresů Brno-město a Brno-venkov, jedná se o celek s 540 tisíci obyvateli převyšující asi o 80 procent počet obyvatel Islandu. Na Islandu mají přitom 8 vysokých škol (mívali dokonce 9), v uvedených dvou brněnských okresech je jich 12, zatímco v poměru k počtu obyvatel bychom mohli očekávat 14.

Považuje Václav Klaus českou populaci za natolik duševně méněcennou ve srovnání s Islanďany?

Kromě toho bych chtěl říci: Rozhovor s prezidentem na téma vzdělávání se původně objevil v Časopise Učitelský zpravodaj.

Polemika, která by nestála na hliněných nohou, by se však měla objevit v odborné publikaci, doprovázena standardním ekonomickým a matematickým aparátem.

Václav Klaus se místo toho rozhodl pro firemní časopis „Učitelský zpravodaj,“ který Scio na svých stránkách označuje za „noviny plné informací, nápadů do praxe a zábavy určené všem učitelům.“

Doufejme, že navzdory autoritě prezidentova postavení učitelé jeho výroky pochopí výhradně jako zábavu, nikoli jako informace.
(Zkráceno. Text celého článku najdete zde.)

Radka Kvačková pro svůj článek zvolila lehce bulvární titulek EU nám hodila vola, pozor, aby nezasmrád'.

Jestliže se v souvislosti s českým školstvím mluvilo o nedostatku učitelů, teď tu máme nový problém: nedostatek lidí, kteří dovedou utratit evropské peníze.

Poněkud překvapivý problém má před sebou Česká republika v oblasti vzdělávání: Dostane tolik peněz, že bude mít co dělat, aby je smysluplně utratila. Evropská unie nám hodila vola. Teď se sbíhají dravci, aby mu vyklovali játra a oči. Vůl je ale velký a zůstane tam ležet dál, protože zpracovat ho není jednoduché. Mohl by i zasmrádnout.

Česká republika dostane v příštích sedmi až devíti letech z Evropy obrovskou finanční injekci na vzdělávání. Zatímco 68 miliard korun na investice bude umět vstřebat velmi snadno (jenom vysoké školy mají už teď připravené projekty na výstavbu a vybavení dokonce za 70 miliard), další, skoro stejně velká částka, se nedá proinvestovat v betonu a přístrojích. Je určena na záležitosti méně hmotné a hůře uchopitelné, jako je třeba vzdělávání učitelů, tvorba nových oborů a programů, vytváření metodických projektů a podobně.

Aby bylo jasno: Tyto peníze nelze použít na takové věci, jako je třeba navýšení základních platů učitelů. Není totiž přípustné dotovat s jejich pomocí nic, co je možné financovat v rámci „běžného“ státního rozpočtu. Abychom je získali a aby přinesly užitek, je nezbytné pracovat s vizemi, umět je pojmenovat a zařídit, aby byly realizovány. Ovšemže v rámci přísných evropských pravidel a se znalostí byrokratické „ptydepe“. Budeme to umět?

....

Není pochyb, že velká část z nich se bude muset koncipovat centrálně, tedy nejspíš na ministerstvu školství, v případě celoživotního vzdělávání možná na ministerstvu práce a sociálních věcí.

Podle toho, co naznačila nová ministryně školství Miroslava Kopicová, není vyloučeno, že jedním z centrálních projektů bude větší „nákup“ zahraničních lektorů pro výuku cizích jazyků.

S dalšími nápady by měly chodit kraje, školy, ale také další subjekty, státní i soukromé. Ministerstva by měla dát dohromady skupinu odborníků, která lidem z terénu s přípravou potřebných projektů pomohou.

Jedna věc je ale zřejmá: těch lidí nebude nejspíš dost. Aspoň zpočátku. Proto je důležité zahánět ostych a učit se, že za na první pohled nesrozumitelnými termíny, jako „strukturální fondy“, operační programy“ apod., nemusí být nic složitějšího než je třeba ta výměna zkušeností v přípravě mladých dostihových jezdců.


V balíku peněz, které má ČR utratit v letech 2007 - 13, nejpozději 2015, bude celkem 59 miliard korun. Z toho něco přes 17 miliard na základní a střední školy, 17 miliard pro vysoké školy a 24 miliard na vzdělávání dospělých. Kromě toho má být k dispozici 68 miliard na investice, tedy na stavby a zařízení. Pro srovnání, státní rozpočet na školství se pohybuje kolem 100 miliard Kč ročně.

(Zkráceno. Celý článek najdete zde.)


Zdroj: Lidové noviny

Unikátní archív zvukových nahrávek

Především učitelé dějepisu by neměli přehlédnout, že v ČR vzniká unikátní archiv, v němž budou shromážděny vzpomínky pamětníků na 20. století. iDnes o tomto archivu přinesla zajímavý článek nazvaný V unikátním archivu je i hlas prokurátora Vaše.
Mnozí z těchto pamětníků tvoří elitu země, kterou komunistický režim tvrdě perzekuoval. Nahrávky bude shromažďovat archív Společenství paměti národa, který vznikl ve čtvrtek. 

 Ze stovek nahrávek lze vybrat kupříkladu vzpomínky plukovníka ve výslužbě Luboše Hrušky, který byl v roce 1949 odsouzen na osmnáct let do vězení za pokus o emigraci, válečné veteránky Jiřiny Tvrdíkové, jež strávila tři roky v sovětském Gulagu nebo Antonína Činky, jednoho z posledních žijících pamětníků Němci vypáleného Českého Malína na ukrajinské Volyni.

Paměť národa bude mít tisíce nahrávek
Právě Kroupa stál v roce 2001 u zrodu společnosti Post Bellum, která nejdříve nahrávala vzpomínky českých a československých veteránů druhého zahraničního odboje a politických vězňů padesátých let.

Od čtvrtka je ale jasné, že kromě Post Bellum bude v České republice existovat naprosto unikátní archiv s názvem Společenství paměti národa.

Tento archiv bude obsahovat tisíce nahrávek pamětníků dvacátého století. Své síly totiž spojil právě Post Bellum, Český rozhlas, Židovské muzeum, Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd, Vojenský historický ústav, obecně prospěšná společnost Živá paměť i Muzeum v Ústí nad Labem.

Je to povinnost, míní autoři
Nápad s pamětí národa vznikl v redakci Českého rozhlasu, kromě Kroupy u něj stál další rozhlasový redaktor Adam Drda. Oni dva také už delší dobu vysílají v rozhlase dokumenty s názvem Příběhy 20. století.

"Napadlo nás, že by bylo dobré shromáždit všechny nahrávky, ať už například Židovského muzea, Živé paměti i dalších. Paměť národa bude místem, kde by se daly nahrávky shromažďovat, můžeme si tady i vyměňovat zkušenosti a zároveň se vyvarujeme toho, aby jeden pamětník nebyl zpovídaný mnohokrát," říká Kroupa a mluví o unikátnosti takového projektu. "Myslím, že jde o národní poklad, který jsme povinni vytvořit," podotýká.

A Adam Drda dodává: "Jde často o naprosto jedinečné nahrávky, které nikde jinde v takové podobě nenajdete."


Skutečnost, jak výrazně může využití tohoto zvukového archivu obohatit výuku dějepisu na základních a střeních školách, není třeba zdůrazňovat.

Občanské sdružení POST BELLUM:
http://www.hrdinove.cz

Zdroj: iDnes
http://zpravy.idnes.cz

14.9.06

UNESCO - návod na internetové projekty

UNESCO zveřejnilo svůj projekt Young Digital Creator Educator's Kit, který má "pomoci učitelům a dalším pracovníkům ve školství, klubech mládeže a jiných vzdělávacích centrech vést projektové aktivity, v nichž jsou tvůrčím způsobem využívány informační a komunikační technologie a které reagují na světové problémy dneška a podporují kulturní diverzitu a interkulturní dialog."

Příručka k projektu se dělí na dvě základní části:

1/ V úvodu jsou srozumitelně vysvětleny základní teoretické pojmy, jako je např. projektové vyučování, tvůrčí myšlení, interkulturní komunikace, onlineové komunity a onlineové výukové prostředí. Též jsou zde nastíněny základní cíle projektu:

- přemýšlet a více se dozvědět o problémech, kterým čelí dnešní svět

- podělit se o své nápady a umělecké výtvory s mladými lidmi z celého světa

- naučit se tvůrčím způsobem pracovat s novými technologiemi



2/ Ve druhé části je podrobný popis, krok za krokem, jak tento projekt konkrétně realizovat. Cílem projektu je, aby děti pomocí volně šiřitelného softwarů vytvořily umělecké dílo na vybraný ožehavý problém dneška. Snahou je, aby děti mezi sebou komunikovaly obrazem, jelikož využití cizího jazyka často působí celou řadu neporozumění.

K dispozici je CD (či na webové stránce ke stažení) volně šiřitelný software, který školy po celém světě mohou k realizaci projektu využít. Programy jsou velmi srozumitelně popsány.

Tento projekt UNESCO je velmi jasně prezentovaný a vhodně spojuje téma a využití technologií. Škoda, že na této webové stránce nemohou školy najít partnery a svá umělecká díla vystavit!

Více informací:

http://unesco.uiah.fi/ydc-book



 

11.9.06

Mezinárodní soutěž v kreativním psaní ‘Des mots pour voir’

Soutěž je určena všem mladým lidem, kteří píší ve francouzštině (jejich mateřským jazykem může být i jiný cizí jazyk). Jeho cílem je podpořit dovednosti a zanlosti tvůrčího psaní, schopnost popsat díla výtvarného umění a využít ICT. Své příspěvky můžete zasílat od 5. září do 12. prosince 2006.

Více informací najdete na

www.imagiimaginaire.com



 

9.9.06

Mezinárodní soutěž ThinkQuest 2007

Tento vzdělávací test je určen studentům ve věku od 9 od 19 let a jejich školitelům z celého světa.

Program umožňuje spolupráci a interkulturní vzdělávání tím, že studenti mohou v mezinárodních týmech vytvářet webové stránky na různá vzdělávací témata. Při vytváření stránek se studenti učí a vyzkouší si své dovednosti ve vyhledávání informací, výzkumu, psaní, nových technologií a týmové práci. Vítězné týmy navíc získají možnost vytvořit webové stránky, které budou využity jakožto výukové zdroje pro studenty z celého světa v rámci projektu ThinkQuest Library.

Všechny webové stránky vytvořené v mezinárodním projektu “ ThinkQuest International 2007” budou vyhodnocovány odborníky.



Vítězové obdrží ceny od vzdělávací nadace společnosti Oracle (The Oracle Education Foundation), včetně notebooků a školy z vítězných týmů jednotlivých věkových kategorií obdrží grantový příspěvek ve výši 1000 dolarů, účast na vyhlášení výsledků soutěže ThinkQuest si zajistí tři týmy z každé kategorie. Členové týmu, který uspěje v kategorii “Global Perspectives Award”, budou nadto odměněni digitálními kamerami.

Studenti a školitelé, kteří mají zájem zúčastnit se této soutěže, najdou podrobné informace na webové stránce projektu:

http://fconline.foundationcenter.org/pnd/10004128/thinkquest


7.9.06

eLearningové ceny 2006

European Schoolnet, společně s několika partnery (jako jsou např. Young Digital Planet, Intel, Michael a Oracle), zve učitele a školy, které s využitím ICT připravili výukové projekty, aby se i v tomto roce zúčastnili soutěže o eLearningové ceny. Tyto ceny jsou nejvýznamnější evropskou soutěží, která oceňuje inovátorské projekty využívající nových technologií ve školách.

Často se totiž stává, že s výtečnými pracemi v tomto oboru se nemůže seznámit nikdo jiný než žáci ve třídě, kterým byla určena. eLearningové ceny jsou z tohoto důvodu skvělou příležitostí pro školy, které mohou představit a sdílet výsledky své práce s daleko širším publikem, inspirovat ostatní a povzbudit více evropských škol k vzájemné spolupráci.

Ceny se udílejí v několika kategoriích, což zvyšuje možnost uspět v některé z nich. Od prvního vyhlášení cen v roce 2000 obdržely vítězné školy ceny v částce přesahující 200,000 €. Vítězové se navíc zúčastní slavnostního předávání cen, které se bude konat v Bruggách na začátku prosince 2006.

Soutěže o eLearningové ceny se mohou zúčastnit všechny evropské školy a všechny příspěvky budou zařazeny do galerie projektů. Jednotlivé projekty pak budou posuzovány vzdělávacími experty z celé Evropy.

Uzávěrka soutěže je 13. října 2006.

Více informací o eLearningových cenách najdete na adrese:

http://elearningawards.eun.org

Dotazy můžete posílat i e-mailem na adresu: Sylvia.binger@eun.org



 

2.9.06

Jde o miliardy na vzdělávání z evropských fondů...

Dnešní Lidové noviny přinášejí komentář Radky Kavačkové nazvaný Za koho bude kopat Kopicová, který by neměl uniknout pozornosti. Z tohoto důvodu ocituji jeho podstatnou část.
Napínavější začátek školního roku tu dlouho nebyl. Tradiční promluvu k žákům si připravovaly dvě ministryně, přičemž ještě 1. září nebylo jasné, která ji skutečně použije. Jestli odstupující Petra Buzková, nebo předpokládaná nastupující Miroslava Kopicová.

Přitom tato věc není zdaleka nejdůležitější. Alespoň pro ministerstvo školství samé. Podstatnější je otázka, zda se pod vedením (byť třeba jen krátkým) Miroslavy Kopicové nestane ministerstvem zbytečným.

Jde o peníze z Evropy

Jak by se to mohlo stát? Prostě tak, že vzdělávací resort nebude rozhodovat o penězích na vzdělávání. Konkrétně o velkých penězích, které Česko v příštích sedmi letech získá na vzdělávání z evropských fondů.

K tomu je ovšem třeba vysvětlení. Spočívá v dosavadním působení Miroslavy Kopicové jako ředitelky Národního vzdělávacího fondu (NVF).

Většina lidí si pod tímto názvem představí státní instituci. Ve skutečnosti je to o. p. s. (tedy obecně prospěšná společnost). Její význam je postaven na exkluzivním postavení ve vztahu ke státním zakázkám ministerstva práce a sociálních věcí, které ostatně stálo u samého zrodu Národního vzdělávacího fondu v roce 1994.

Tehdy šlo o to ustavit subjekt, který bude schopný komunikovat s Evropskou komisí a formulovat programy, na jejichž základě lze získat pro Česko evropské peníze.

Kopicová udělala v tomto směru kus práce, nikoliv ovšem zadarmo.

Způsob, jakým se Národní vzdělávací fond dlouhodobě prezentuje, naznačuje, že o nějakou tu korunu na reprezentaci není v této instituci nouze.

Jmenování nestranické expertky a manažerky do Topolánkovy vlády má svou logiku, a to přesto, že zasvěcení mluvili v případě Kopicové vždy spíše o vazbách s ČSSD než s ODS (ostatně předsedou správní rady NVF není nikdo jiný než sociální demokrat Richard Falbr).

Evropské peníze na vzdělávání se totiž do Česka začnou v nejbližší době hrnout v mimořádném rozsahu desítek miliard. Je potřeba vědět, jak je vynaložit. Důležité může být ale i to, přes které ministerstvo budou plynout.

Bude to jenom ministerstvo práce a sociálních věcí, nebo také vzdělávací resort, tedy ministerstvo školství?

Není to tak dlouho, co se ministerstvo školství s Národním vzdělávacím fondem přetahovaly o spravování už existujícího evropského vzdělávacího programu Leonardo da Vinci. Údajně to musel řešit dokonce evropský komisař. Vyhrálo ministerstvo školství.

Nyní bude mít ale Miroslava Kopicová možnost jeho úředníky, kteří jí sousto sebrali, tak zvaně osolit, tedy zbavit se jich.

Na to stačí pobýt ve funkci ministryně pár dnů.

Pokud to udělá a pokusí se podržet administrování evropských peněz na vzdělávání v pravomoci ministerstva práce a Národního vzdělávacího fondu, stane se ministerstvo školství, které už před časem předalo velkou část svých pravomocí krajům, skoro zbytečným.

Jeho zánik by sám o sobě nebyl žádnou tragédií. Vzhledem k důrazu, který kladou všechny politické strany na rozvoj vzdělávání, by to bylo ale přinejmenším paradoxní. Miroslava Kopicová se ovšem může chovat také opačně. To jest, může brát své jmenování do křesla ministryně školství jako možnost pokračovat ve spravování evropských peněz z jiného postu než dosud.

Kdo je nová minstrině školství?
Miroslava Kopicová se narodila 3. října 1951. Vystudovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Před rokem 1989 pracovala ve státní správě - na federálním ministerstvu práce a sociálních věcí a ve Státní komisi pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Nikdy nebyla členkou žádné politické strany.

Od roku 1990 řídila programy spolupráce s EU v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a sociální politiky v rámci ministerstva práce a Agentury pro trh práce a sociální politiku. V roce 1994 se stala první ředitelkou NVF.


Zdroj:
Lidové noviny
http://lidovky.zpravy.cz
Čt24
http://www.ct24.cz
Národní vzdělávací fond
http://www.nvf.cz

Podcasting - návod k použití

Bořivoj Brdička přináší v článku Do škol přichází podcasting podnětný a srozumitelný úvod do technologie zazývané podcasting. Dozvíte se zde,  co je to podcasting a jak postupovat při jeho vytváření. V druhé části najdete tipy, jak využít podcastingu při vyučování. Úryvky:
Podcasting je v oboru počítačových technologií novým pojmem. Vznikl spojením názvu specializovaného s počítačem kompatibilního MP3 přehrávače firmy Apple „iPod“ se slovem „broadcasting“ (vysílání). Ono vysílání má podobu přenosu zvukových příspěvků pomocí internetu. Nejedná se však o nepřetržité vysílání na způsob online rozhlasových stanic. Jde o možnost zveřejnit libovolné zvukové záznamy tak, aby si je kdokoli mohl kdykoli poslechnout. Ve Spojených státech se využití přístroje iPod v souvislosti s předáváním zvukových záznamů prostřednictvím internetu stalo natolik oblíbené, že se pro ně rychle vžilo toto nové slovo. A používá se trochu nelogicky i tehdy, když se záznamy přehrávají bez iPodu přímo na počítači nebo na úplně jiném přehrávači. Kromě podcastingu existuje i videocasting, ale pro ten potřebujete dokonalejší přehrávač s displejem – třeba kapesní počítač.
...

Pasivní poslech určitého podcastu má smysl především ve výuce jazyků. Jedná se většinou o záznamy pořízené jazykem používaným v praxi, a proto je jejich poslech dokonalým cvičením. Opravdové využití podcastingu má ovšem pro učitele smysl teprve tehdy, je-li schopen zvládnout vytvoření vlastního podcastu, tuto dovednost předat dětem a integrovat do výuky.

Na vyšších stupních škol si někteří učitelé zřizují podcast za účelem archivace zvukových záznamů svých přednášek. Je to věc velmi užitečná pro studenty, kteří se z vážných příčin nemohou přednášky zúčastnit osobně. Problém je však v tom, že snižuje motivaci docházet na přednášky jaksi u všech. Často se pak pan profesor zlobí, že má posluchárnu poloprázdnou a publikování zvukových záznamů přednášek přeruší. Dobrý učitel by však měl mít takové kouzlo osobnosti, že by většina studentů měla dávat přednost osobnímu setkání s ním.
...

Pokročilejším způsobem uplatnění podcastingu je vlastní tvorba žáků. To je cíl hodný moderního učitele schopného pracovat se všemi dostupnými technickými prostředky. Celá řada výsledků práce žáků se dá publikovat formou zvukových záznamů. Je možno založit třídní nebo předmětový podcast a nechat žáky místo písemných referátů vytvářet něco na způsob rozhlasových reportáží o studované problematice. Lze přitom uplatnit týmový způsob práce, dělat rozhovory, nahrávat hudbu, vydávat zvukové zpravodajství apod. Je samozřejmé, že u takto koncipované výukové činnosti lze očekávat mnohem vyšší zájem ze strany žáků. Sledovat výstupy totiž nebudou jen spolužáci a učitel, ale potencionálně celý svět.

V závěru článku najdete užitečné odkazy.  

Další zdroje:
Patrik Zandl:
Podcast blog
http://podcasting.rogner.cz
Podcast.net
http://www.podcast.net

Zdroje k tomuto příspěvku:
Česká škola
http://www.ceskaskola.cz
Lupa
http://www.lupa.cz

1.9.06

Onlineové lekce kreslení

Webových nástrojů pro učitele kreslení  a další zájemce o výtvarnou tvorku najdeme na internetu celou řadu. Dnes si představíme jeden z nejdokonalejších.

Drawspace.com přináší velmi dobře propracovaný onlineový kurz kreslení. Úvodní stránka vás přivítá sice přehlednou, ale velmi strohou grafikou. Na první pohled vidíme, že kurz je rozdělený podle úrovní dovedností do tří kategorií určených pro:
 začátečníka (Beginner), 
středně pokročilého (Intermediate)
a pokročilého uživatele (Advanced). 



Začátečnický kurz je rozdělen do lekcí A až I. Přičemž zde najdete např. 
následující témata: Umění vidět, Perspektiva, Kreslení karikatur apod.

Při vstupu do jednotlivých lekcí se nám po levé staně objeví přehledná
navigační lišta, která nám umožňuje snadný pohyb po základních lekcích 
všech tří úrovní kurzů. 

Nutná je jednoduchá registrace, která vám umožní vstup do svého 
vlastního prostoru 
pro kreslení. Na webu dále najdete galerii uživatelů stejně jako diskusní 
fórum. Ale konec slov, vyzkoušejte si tento nástroj sami
- věřím, že vás nezklame.

Drawspace.com 

Google.cz - již v provozu

Všichni čeští uživatelé internetového vyhledavače Google mají od čtvrtečního večera k dispozici jeho české stránky s doménou Google.cz. Firma to oznámila v dnešní tiskové zprávě. Uživatelé budou mít k dispozici řadu produktů v češtině, například programy Picassa, Gmail nebo Google Desktop 4.0.

Google získal českou doménu Google.cz začátkem srpna od původního držitele Tomáše Schela v rámci mimosoudního převodu. Google již delší dobu prostřednictvím inzerátů v ČR hledá obchodní zástupce i programátory. Podle odborníků by firma mohla v ČR otevřít zastoupení pro střední Evropu. Hovoří se však také o Polsku, které má výhodu většího potenciálního trhu.

Firma spravuje majetek za víc než 14 miliard dolarů. Za loňský rok vykázala čistý zisk 1,47 miliardy dolarů, v přepočtu tedy asi 32,5 miliardy korun.

České vyhledávací služby s portály: Atlas.cz měsíčně navštíví kolem 1,5 milionu unikátních návštěvníků. Centrum.cz má návštěvnost o 600.000 uživatelů vyšší. U Seznamu (seznam.cz) se návštěvnost pohybuje kolem 3,5 milionu. Ke špičce ve vyhledávání na českém internetu patří zejména Jyxo.cz.

Zdroj:
Ihned.cz (upraveno)